Willem Einthoven se narodil 21. května 1860 v Samarangu na Jávě. Studia medicíny ukončil v r. 1885 jako pětadvacetiletý na univerzitě v Utrechtu.
Postupně zdokonaloval techniku snímání elektrických potenciálů, až se dopracoval ke speciálnímu strunovému galvanometru, umožňujícímu registrovat tyto potenciály fotografickou cestou. K popisu elektrokardiografické křivky poprvé použil písmen P, Q, R, S a T a zavedl upevnění elektrod tak, jak je dnes používáno u standardních končetinových svodů ("Einthovenův trojúhelník").
Také termín "elektrokardiogram" pro záznam srdečních potenciálů začal používat jako první. V r. 1924 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Zemřel 29. září 1929 v Leidenu. Objev elektrokardiogramu se řadí mezi deset největších objevů v kardiologii ve 20. století.