Předmětem mého příspěvku je městská pověst, jejíž základní princip představuje propojení fikce s realitou. Jádro příspěvku obsahuje rozbor staropražského příběhu, vážícího se k domu U Křížku v Martinské ulici v Praze.
Jeho hlavního protagonistu Jiřího Šverhamra inkorporoval do českých dějin Václav Hájek z Libočan a postupně se stal jedním z důležitých článků pražské legendistiky i městské historie Prahy jako takové. Příspěvek nastiňuje genezi líčení Šverhamrovy smrti pro osudové pečetidlo v průběhu času a zejména zajímavý aktualizační potenciál, který tento příběh projevil v dobách sílícího česko-německého antagonismu.