Abstrakt
Čeští kapucíni se v době baroka o své klášterní knihovny, v rámci nichž shromáždili desetitisíce titulů, pečlivě starali. To lze doložit zejména vydáním řady normativních předpisů, které upravovaly jejich správu.
Jádro knižních fondů kapucínských konventních knihoven tvořila homiletická literatura, což bylo dáno zaměřením řádu na kazatelskou činnost. Z raně novověkých provenienčních přípisů (v rámci studie byl zkoumán zejména fond knihovny roudnických kapucínů), které se vyskytují v kapucínských knižních sbírkách, vyplývá, že se kapucínům tak velké množství knih podařilo získat především díky donacím diecézních kněží.
Ti tedy řád nevnímali vždy jen jako svou konkurenci, která jim odvádí věřící, ale jejich knižní dary byly jistě rovněž projevem vděčnosti vůči řádu za praktickou pomoc řeholníků v duchovní správě.