Diabetes mellitus (DM) 2. typu představuje heterogenní skupinu onemocnění postihujících štíhlé i obézní jedince všech věkových kategorií, včetně obézních dětí. Jeho nejčastější podoba se začíná rozvíjet po překročení individuální kapacity tukové tkáně (tukového prahu), což vede k ektopickému ukládání tuku ve svalech a játrech a rozvoji inzulinové rezistence.
U disponovaných jedinců dochází také k rozvoji dysfunkce beta-buněk, která vyústí v postupné zvyšování hladin krevního cukru až do diabetických hodnot. Článek se zabývá vysvětlením jednotlivých mechanismů a postupných kroků tohoto patologického procesu.Onemocnění bylo dlouho považováno za chronické, progredující a nevyléčitelné. Metody bariatrické chirurgie však jednoznačně prokázaly možnost remise DM 2. typu.
V posledních letech přibývají studie, které dokládají možnosti dosažení remise také pomocí některých staronových dietních metod, jako je nízkoenergetická nebo ketogenní dieta. Společným jmenovatelem úspěšných metod léčby DM 2. typu je řešení přetížení metabolismu nutrienty při chronické nadvýživě.
V článku jsou vysvětleny mechanismy, které jsou důležité pro dosažení remise onemocnění, a shrnuty také základní principy současné farmakologické terapie.