Tato práce zkoumá úlohu úřadu práce a soukromých agentur při uzavírání smluv o poradenství, které umožní mladým přistěhovalcům ze třetích zemí přechod v Rakousku a Česku do zaměstnání. Dosavadní výzkum poukázal na podporující stát přesouvající kompetence veřejné správy na externí subjekty jako na hlavní trend v reformě týkající se změny v poskytování služeb veřejného sektoru do sektoru soukromého, a to za předpokladu, že soukromý sektor funguje lépe než veřejné instituce.
Soukromé subjekty však mohou sledovat vlastní zájmy, zatímco orgány, které chování agentur monitorují, se potýkají s informační asymetrií. Na základě analýzy dokumentů a přehledu vědeckých textů tato práce shrnuje přenášení pravomoci, monitoring a kontrolní a regulativní nástroje, které se s přechodem do zaměstnání mladých přistěhovalců ze třetích zemí vypořádávají.
Smluvní ujednání se však v obou zemích se liší. Česko se zaměřuje na výsledek/plnění, zatímco Rakousko upřednostňuje úhradu nákladů. Výsledek poukázal na plnění smluv.
To je důležité, jelikož v sobě odráží smíšenou ekonomiku sociálního státu, ale zároveň nedostatečnou veřejnou odpovědnost, která může ohrozit "estetické" začlenění minoritních skupin, jejich majetek a participativní demokracii.