Příspěvek se zamýšlí nad současným pojetím cílů vzdělávání hudební výchově a potažmo cílů vzdělávání jako takových, jak jsou definovány v RVP a dalších závazných kurikulárních dokumentech českého školství. Poukazuje na akcentaci cílů vzdělání vnímaných jako příprava na budoucnost a naopak absenci cílů výchovy a vzdělání spočívající v plnohodnotném životě teď a tady.
Přirozený prožitkový rozměr hudební výchovy a dalších výchovných předmětů je v příspěvku vnímán jako silná devíza výchovných předmětů v naplňování těchto těžko měřitelných ale podstatných cílů vzdělávání. Jako výchozí kontext pro tyto úvahy v příspěvku slouží téma dizertačního projektu autora příspěvku: kantátové a oratorní dílo významného českého skladatele Jana Hanuše.