Abstrakt
Problematice zasazení pojednání Původ uměleckého díla do celkové cesty Heideggerova myšlení se věnují také poslední dvě kapitoly, které z ároveň přinášejí prohlubující interpretace klíčových motivů pojednání. Kapitola Filipa Timingeriu "Přetrpění estetiky mlčenlivým voláním země: K Heideggerově vyrovnávání se s metafysikou" obšírněji zasazuje Heideggerovo uchopování uměleckého díla přes motiv vyrovnávání se s estetikou do celkového kontextu promýšlení dějin metafysiky.
Ohledně samotného Původu uměleckého díla pak sleduje genezi jeho ústředních motivů, a to již od počátku 30. let, čímž mj. dokládá i von Herrmannovu tezi o tom, že počátek vypracování tohoto pojednání spadá do přelomu let 1931-32. Nosnost klíčových motivů spojených s tvorbou (fysis, techné, poiésis ad.) pak sleduje až po Heideggerovy texty z 50. let a ukazuje, že "rozhodnutí pro zemi" v různém způsobu artikulace (např. v motivu tajemství) prostupuje celou Heideggerovou fi losofi í.
V závěru pak přináší i nasměrování odpovědi ohledně otázky, jakou roli může v perspektivě Původu uměleckého díla mít hudba, byť z běžného pojetí hudby v neočekávaném, obtížně uchopitelném, původně bytostném významu