Charles Explorer logo
🇬🇧

Možnosti využití overclaiming technique v pedagogickém výzkumu: aplikace pro oblast znalosti jazyků

Publication at Faculty of Education |
2020

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Abstract

Overclaiming technique je inovativní metodologický přístup, který byl původně navržen jako alternativní míra sociálně žádoucího odpovídání (social desirable responding, SDR) v dotazníkových šetřeních. Hlavní myšlenkou tohoto přístupu je, že respondenti hodnotí míru své obeznámenosti s řadou slov. Část z těchto slov jsou skutečné (existující) pojmy z určité oblasti (např. matematika, geografie, historie) a další částí (obvykle okolo 20 %) jsou neexistující slova.

Tento přístup postupně našel ve výzkumu i další uplatnění, a to zejména v oblasti identifikace rozdílů v užívání škál mezi různými skupinami respondentů (především při porovnávání respondentů z různých kultur) a následného očišťování dotazníkových dat o tyto rozdíly. Též došlo k postupnému rozšíření aplikací tohoto přístupu do mnoha oblastí, jako například znalostí z matematiky, osobních financí, psychologie, geografie, informačních a komunikačních technologií, či jazyka.

Při aplikaci overclaiming technique hodnotí respondenti na škále svoji obeznámenost s řadou existujících a neexistujících slov. Odpovědi mohou být rozděleny do několika skupin, důležité jsou (a) zásahy (hits) - existující slovo označeno za známé, (b) plané poplachy (false alarms) - neexistující slovo označeno za známé.

V rámci přístupu se pak pracuje zejména se čtyřmi indexy: proporce zásahů (proportion of hits, PH), proporce falešných poplachů (proportion of false alarms, PFA), tzv. index of accuracy (IA=PH-PFA) a tzv. index of exaggeration (IE=(PH+PFA)/2). Dosavadní výzkumy užívající přístup overclaiming technique ukázaly možnost zachycovat některé komponenty SDR a sloužit jako indikátor míry individuální nečestnosti, dále jako alternativní testový formát pro zjišťování znalostí studentů a jako indikátor rozdílů v užívání škál mezi různými skupinami respondentů při hodnocení vlastních znalostí.

V rámci dosavadních výzkumů jazyků byla tato technika zatím aplikována pouze v oblasti mateřského jazyka. Náš výzkum ukazuje možnosti užití přístupu v oblasti cizího jazyka při porovnávání znalostí jazykově zaměřených a nezaměřených studentů.