Abstract
V roce 2017 se do terminologie cestovního ruchu vžil nový termín, který souvisí s výskytem neudržitelného cestovního ruchu v destinaci. Overtourism označuje situaci, kdy je prostředí destinace narušeno z pohledu turistů i rezidentů.
Problematika tohoto fenoménu je prozatím zaměřena především na jeho sociální dopady. Mezi ústřední zkoumaná témata patří například zdražování nemovitostí a vystěhovávání rezidentů na okraj měst, sociální koheze rezidentů a turistů či samotná měřitelnost overtourismu.
Tento příspěvek se věnuje dosud mediálně upozaďovaným environmentálním dopadům overtourismu. Pomocí systematické rešerše vzniklých článků na toto téma bylo analyzováno, jak jsou v akademickém prostředí vnímány environmentální dopady nadměrné koncentrace turistů.
Zanedbání environmentální dimenze odborníky, managementem destinace či dalšími subjekty cestovního ruchu totiž může negativně ovlivnit udržitelný rozvoj a přispět k poškozování prostředí destinace. Výstupem první části je tedy odpověď na výzkumnou otázku, v jaké míře se akademická sféra věnuje environmentálním dopadům nadměrného cestovního ruchu.
Dále bude v této části prezentováno, na jaké konkrétní environmentální problémy je v odborných článcích kladen důraz. Druhá část příspěvku je reakcí na získané výsledky.
Na základě doplňujících dat dále budou diskutovány další možné environment ální problémy, jejichž negativní dopady na životní prostředí nabývají v kombinaci s overtourismem na významu.
