Abstract
V roce 2017 se do terminologie cestovního ruchu vžil nový termín, který souvisí s výskytem neudržitelného cestovního ruchu v destinaci. Overtourism označuje situaci, kdy je prostředí destinace narušeno z pohledu turistů i rezidentů.
Problematika tohoto fenoménu je prozatím zaměřena předev ším na jeho sociální dopady. Mezi ústřední zkoumaná témata patří například zdražování nemovitostí a vystěhovávání rezidentů na okraj měst, sociální koheze rezidentů a turistů či samotná měřitelnost overtourismu.
Tento příspěvek se věnuje dosud mediálně upozaďovaným environmentálním dopadům overtourismu. Pomocí systematické rešerše vzniklých článků na toto téma bylo analyzováno, jak jsou v akademickém prostředí vnímány environmentální dopady nadměrné koncentrace turistů.
Zanedbání environmentální dimenze odborníky, managementem destinace či dalšími subjekty cestovního ruchu totiž může negativně ovlivnit udržitelný rozvoj a přispět k poškozování prostředí destinace. Výstupem první části je tedy odpověď na výzkumnou otázku, v jaké míře se akademická sféra věnuje environmentálním dopadům nadměrného cestovního ruchu.
Dále bude v této části prezentováno, na jaké konkrétní environmentální problémy je v odborných článcích kladen důraz. Druhá část příspěvku je reakcí na získané výsledky.
Na základě doplňujících dat dále budou diskutovány další možné environmentální problémy, jejichž negativní dopady na životní prostředí nabývají v kombinaci s overtourismem na významu.