Tento článek se zabývá italským opisným pasivem s pomocnými slovesy venire a essere z pohledu aspektu na pozadí češtiny. Krátce sumarizuje hlavní rozdíly v pojetí perfektivnosti a imperfektivnosti v italštině a češtině, dále srovnává opisné a zvratné pasivum v obou jazycích.
Následuje analýza obecně uznávaného předpokladu, že alespoň v prézentu se pasivní konstrukce se slovesem venire překládají do češtiny ve větší míře pomocí nedokonavého slovesa než pasivní konstrukce se slovesem essere. Tato tendence by měla být v jednoduchém perfektu a imperfektu neutralizována.
Data ukazují rozdíl v prézentu, nepotvrzují však jeho neutralizaci v minulých časech. Naopak, rozdíl je patrnější v imperfektu než v prézentu.