Úvod: Téměř všichni pacienti s rozštěpem patra trpí insuficiencí Eustachovy trubice. Následkem bývá rozvoj sekretorické otitidy.
Její první projevy lze pozorovat již u novorozenců. Cílem práce je zachytit první př íznaky onemocnění v rámci první fáze chirurgického řešení - primární sutury rtu, kterou provádíme v novorozeneckém období.
Dalším cílem je zhodnocení výpovědní hodnoty objektivních audiologických metod ve vztahu k diagnostice středoušního sekretu. Materiál a metodika: V desetiletém období byl hodnocen soubor 314 pacientů s rozštěpovou vadou, u kterých byla provedena primární sutura rtu v novorozeneckém období.
Před výkonem byly vyšetřeny OAE, standardní 226 Hz a vysokofrekvenční 1 000 Hz tympanometrie. Ne u všech pacientů se podařilo provést všechna vyšetření současně.
V případě podezření na přítomnost středoušního sekretu byla provedena otomikroskopie s diagnostickou paracentézou a případným odsátím sekretu. Výsledky: Během deseti let byla provedena primární sutura rtu u 314 novorozenců, z toho 241 do sedmého dne věku.
Nejvíce pacientů (59) bylo operováno třetí poporodní den. 178 pacientů mělo současně rozštěp rtu a patra, 136 pouze rozštěp rtu. Celkem bylo vyšetřeno 394 uší 1 000 Hz sondou a 408 standardní 226 Hz sondou.
Středoušní sekret byl zachycen u 74 % pacientů s rozštěpem patra (jednostranně nebo oboustranně). Sekret se pravidelně objevoval i na nerozštěpové straně, kde byl normálně morfologicky konfigurovaný tubární torus.
V 96 % se shodoval výsledek 1 000 Hz tympanometrického vyšetření (B křivka) s nálezem sekretu. Závěr: Středoušní sekret byl zachycen již u novorozenců, ale pouze u těch, kteří měli rozštěp patra.
U všech pacientů s izolovaným rozštěpem rtu bylo středouší vzdušné. Přítomnost sekretu nezávisí na straně rozštěpu.
Vysokofrekvenční tympanometrie je vysoce průkazná metoda ke stanovení přítomnosti středoušního sekretu u novorozenců.