V 19. století se objevila sociální otázka. Existovaly tři základní způsoby, jak ji řešit.
Postavení dělnictva mohly zlepšit jednak stát, jednak dělnické hnutí a odbory. Třetím možným aktérem bylo samo podnikatelstvo.
Princip, kdy na sebe vzalo závazek pečovat o sociální zabezpečení svých dělníků je označován - a to zejména v americké literatuře - jako welfare kapitalismus. Welfare kapitalismus byl rozšířen především ve Spojených státech amerických.
Jeho zlatá éra spadala do období 1900-1930. Tato studie představuje definici tohoto pojmu a analyzuje otázku motivů a motivací, jež stály za tím, že američtí podnikatelé začali sociálně pečovat o své zaměstnance. Článek ukazuje, že tyto motivy byly velmi různorodé.
Ačkoliv welfare kapitalismus je chápán především jako pragmatický koncept, i filantropické motivy v něm měly svou váhu. Je upozorněno na to, že americký welfare kapitalismus vykazoval řadu společných znaků s průmyslovým paternalismem, rozšířeným v Evropě.
Použití konceptu welfare kapitalismu může proto obohatit výzkum sociální politiky průmyslových závodů i v případě českých zemí. V článku je rovněž představena živá diskuse o úspěchu či neúspěchu welfare kapitalismu a o délce jeho trvání.