Skaldské básně doby vikinské a skandinávského středověku jsou známé mimo jiné jak množstvím, tak složitostí básnických opisů (kenningů). Ty sloužily k opisu celé řady pojmů, především osob, zbraní aj., a najdeme mezi nimi i opisy pro kámen. Příspěvek přiblížuje, co kámen pro severské básníky znamenal, neboli jaké druhy kenningů se k opsání kamene používaly. Kenningy pro kámen jsou v příspěvku rozděleny do čtyř skupin podle toho, na čem je opis založen (1. obecná metafora
2. Ymiho kosti
3. obydlí obrů a dvergů
4. konkrétní mytologické události) - od těch nejméně příznakových/kulturně specifických kenningů až po ty vysoce příznakové/kulturně specifické, které jsou plně ukotveny v konkrétních severských mýtech. Na příkladech skaldských básní (a jedné eddické) jsou pak ilustrovány charakteristiky užití jednotlivých skupin kenningů a jejich vztah k obsahu básně.