Možnosti buněčné imunoterapie pro ovlivnění post-transplantačních komplikací

Abstract

Alogenní transplantace je standardně používanou léčbou pro mnohé hematologické malignity. Přes obrovskou efektivitu však s sebou přináší i nežádoucí komplikace jako je reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) či relaps onemocnění, které mohou vést k zásadnímu snížení kvality života, nebo až k úmrtí pacienta.

Buněčná terapie je rostoucí oblast medicíny, která se snaží využít přirozené buněčné mechanizmy k ovlivnění různých procesů v lidském těle. Mesenchymální kmenové buňky (MSC) jsou multipotentní buňky se schopností modulace imunitních reakcí.

Pomáhají tlumit prozánětlivé prostředí pomocí stimulace regulačních mechanizmů (stimulace Treg, sekrece protizánětlivých cytokinů), a proto jsou optimálním nástrojem buněčné terapie pro snížení závažnosti GvHD. V rámci klinické studie HOO-MSC01 byla provedena aplikace MSC u 45 pacientů po alogenní transplantaci.

U 15-ti pacientů byla infuze MSC opakována z důvodu re-aktivace GvHD. Byla sledována klinická odpověď i laboratorní parametry.

Všem pacientům bylo možné snížit dávku kortikoidů, u více než 70% došlo ke stabilizaci nemoci (hlavně chronická GvHD), u části k částečné až úplně remisi onemocnění (převážně akutní GvHD). Z laboratorních parametrů jsme zaznamenali významnější změny dendritických buněk a bazofilů, kdy docházelo k zvyšování zastoupení plazmacytoidních dendritických buněk (pDC) a to až u 85% pacientů. pDC vykazují tolerogenní vlastnosti a jejich množství koreluje se závažností GvHD.

Během studie nebyly pozorovány negativní účinky související s aplikací MSC.Dalšími buňkami hrajícími důležitou roli při GvHD jsou invariantní NKT buňky (iNKT), což je vzácná populace lymfocytů se znaky T lymfocytů (specificita) a NK buněk (cytotoxický potenciál). Tato raritní populace se může v závislosti na složení cytokinového prostředí přeměnit na pro- či protizánětlivé buňky a pomáhá regulovat přirozené i adaptivní imunitní reakce.

Mnohé studie prokázaly korelaci zastoupení iNKT a závažnosti GvHD. Navíc mají iNKT buňky schopnost protinádorové imunity, a tak se mohou stát univerzální buněčnou terapií pro léčbu GvHD i relapsu onemocnění.