Marocká mystická bratrstva (zmíněna ʿísáwa, hamadša, gnáwa) během svých nočních léčebných rituálů používají hudbu jako klíčový komunikační prostředek k oslovení a přilákání džinů. Podstatou tohoto rituálu, napříč bratrstvy souhrnně označovaného jako líla, je (ne vždy explicitně přiznaná) harmonizace vztahu oběti s posedajícím nebo sužujícím džinem.
Tato posedlost je (eticky řečeno) kulturním idiomem, označujícím množství psychických a psychosomatických potíží.