Příspěvek se zaměřuje na to, jak se liší osvojování morfologie u předškolních dětí s vývojovou dysfázií (dále VD) a dětí s typickým jazykovým vývojem (dále TJV). Vývojová dysfázie je porucha, která zasahuje primárně jazykovou oblast, mnohdy s ní však mohou být spojeny i mírné deficity v různých kognitivních funkcích.
Teorie morphological richness account (Leonard, 2014; dále MRA), předpokládá, že osvojování jazyka dítětem ovlivňuje jak omezení kapacity mysli pro zpracování informací, tak to, jaký jazyk si děti osvojují. Svoji kapacitu mysli se totiž snaží primárně investovat do osvojení těch gramatických prostředků, které jsou v gramatice daného jazyka podstatnější (ve flektivních jazycích je to např. morfologie).
V jejich osvojování se potom projeví pouze celkové zpoždění v jazykovém vývoji. Širší nedostatky se ukážou, pokud gramatické prostředky vyjadřují více gramatických kategorií, a vyžadují tak větší náklady na zpracování. Děti však jistou znalost těchto prostředků mají, což prokážou používáním chyb, které se co nejvíce podobají cílovému tvaru (tzv. near-miss chyb).
Pokud tomu tak nebude, projeví se vliv frekvence. Příspěvek porovnává osvojování verb a substantiv dětmi s VD a dětmi s TJV o dva roky mladšími, které měly stejný výkon v testu slovní zásoby.
Výzkum navazoval na práce v maďarštině (Leonard, 2009; Lukács, 2010). Byla použita metoda opakování vět se zamaskovanými sufixy (metoda opakování vět se opět ukázala jako dobrý indikátor vývojové dysfázie, i když byla kontrolována pracovní paměť; srov.
Smolík, Vávrů, 2014). Mezi oběma skupinami dětí se v časování ani ve skloňování neukázal signifikantní rozdíl, pro obě skupiny bylo skloňování složitější (což se podle MRA nepředpokládalo, sufixy verb totiž vyjadřují větší množství gramatických kategorií).
Tzv. near-miss chyby převažovaly, pokud však použity nebyly, nahrazující formy nebyly vždy frekventovanější. Celkově se tedy předpoklady MRA v tomto výzkumu potvrdily jen částečně.
Ve výsledcích však mohla hrát roli jak povaha úlohy, tak jazykové vlastnosti češtiny. Literatura Leonard, L.
B. (2014). Children with specific language impairment.
MIT press. Leonard, L.
B., Kas, B., & Pléh, C. (2009). The use of tense and agreement by Hungarian-speaking children with language impairment.
Journal of Speech, Language, and Hearing Research. Lukács, A.
G., Leonard, L. B., & Kas, B. (2010).
Use of noun morphology by children with language impairment: The case of Hungarian. International Journal of Language & Communication Disorders, 45(2), 145-161.
Smolík, F., & Vávrů, P. (2014). Sentence imitation as a marker of SLI in Czech: Disproportionate impairment of verbs and clitics.
Journal of Speech, Language, and Hearing Research, 57(3), 837-849.