Autor charakterizuje důležitost pedagogické reformy. Představuje čtyři pilíře vzdělávání, podle kterých byly vytvořeny vzdělávací programy v České republice.
Vyzdvihuje důležitost základního vzdělání a klíčových kompetencí. Kriticky upozorňuje na absenci klíčové kompetence, kterou nazývá kompetencí esteticko-uměleckou a konstatuje, že i v tak důležitých dokumentech, jakými jsou rámcové vzdělávací plány, chybí zmínka o této důležité klíčové kompetenci.
Autor přijímá odpovědnost za přípravu budoucích učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách.