Abstrakt
Cíl: Zjistit hodnocení kvality života a faktory, které ji ovlivňuj í, u pacientů s demencí (PsD) a bez demence a zda důstojnost patří mezi tyto faktory. Definovat prediktory změny kvality života během 2 let.
Soubor a metodika: Soubor tvořilo 294 PsD (37,1 % mužů; věk 79,6 +- 7,5 let; MMSE 22,7 +- 1,7) a 329 pacientů bez demence (30,1 % mužů; věk 72,7 +- 7,0 let; MMSE 29,2 +- 1,3). Byl použit prospektivní longitudinální design (tři měření během 2 let).
Dotazníkový soubor zahrnoval české verze standardizovaných nástrojů pro kvalitu života, depresi, důstojnost, postoje ke stárnutí, fyzickou zdatnost, soběstačnost, bolest a soubor sociodemografických dat. Pro statistické zpracování byly použity párový t-test, chí-kvadrát, Shapiro-Wilkovův a Durbin-Watsonův test a multivariantní lineární regrese.
Výsledky: Deprese ovlivňovala kvalitu života u obou skupin respondentů. PsD měli vyšší kvalitu života dále spojenou s pozitivnějším hodnocením důstojnosti, lepší soběstačností (u všech p = 8 h denně (p = 0,001), život bez partnera (p < 0,001), nižší frekvence návštěv (p = 0,039) a vyšší kvalita života při vstupním měření (p < 0,001).
Závěr: Důstojnost patří u PsD mezi významné faktory kvality života. Sociální vztahy a společenské zapojení mají pro udržení kvality života v dlouhodobější perspektivě zásadní význam.