Příspěvek se zabývá shrnutím způsobů, jakými bylo reagováno na situace výjimečného ohrožení státní bezpečnosti v průběhu vývoje moderní ústavnosti na evropském kontinentě. V druhé části se příspěvek věnuje zásadám a trendům, které se postupem času utvořily v oblasti řešení mimořádných situací, a popisuje, jak se projevovaly či neprojevovaly v českém právním řádu.