Studie vrhá nové světlo na genezi 45 článků Jana Viklefa odsouzených pražskou univerzitou roku 1403. Autor na základě studia rukopisů upozorňuje na dosud neznámou redakci artikulů.
Její analýzou dokládá, že pražský mistr Jan Hübner nevybral část odsouzených článků přímo z knih Jana Viklefa, jak se dosud soudilo, ale převzal je z tohoto pomíjeného souboru. Autor pátrá po jeho původu na pozadí Viklefovy anglické církevní disciplinace a zabývá se i povědomím o ní v Čechách.
Součástí studie je soupis rukopisů 45 článků a jejich tří redakcí, z nichž dvě autor v příloze poprvé kriticky vydává tiskem.