Abstrakt
Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století.
Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století.
Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského.
Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text.
Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský (4), vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého (3), a počíná se tak v polovině 14. století.
K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka (1), což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpen í a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté.
Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století.
Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století.
Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského.
Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text.
Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský, vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého, a počíná se tak v polovině 14. století.
K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka, což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté.