Mohou hodnoty biomarkerů, imitující gramnegativní zánětlivou odpověď, negativně ovlivnit iniciální volbu antibiotika u pacientů se sepsí vyvolanou Streptococcus pyogenes?
Abstrakt
Úvod: Biomarkery jsou u septických pacientů využívány jak k diagnostice sepse, tak k antibiotickému stewardshipu. Sepse vyvolaná gramnegativními bakteriemi mívá odlišné charakteristiky, především vysoký prokalcitonin vs C-reaktivní protein v porovnání se sepsí vyvolanou grampozitivními bakteriemi.
Avšak jednotlivá infekční agens, především Streptococcus pyogenes, nemusí do tohoto schématu zapadat, což může vest k nesprávné iniciální volbě antibiotika. Metody: Retrospektivní analýza biomarkerů, iniciální volby antibiotické léčby a výsledků léčby u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes, Escherichia coli a Staphylococcus aureus.
Hodnoty biomarkerů byly porovnány pomocí Kruskal-Wallis testu s následným Dunn post-Hoc testem s prahem p < 0,05. Výsledky: Hodnoty prokalcitoninu byly nejvyšší u sepse vyvolané S. pyogenes (12,51 ng/ml, IQR: 6,26-48,38 ng/ml) oproti sepsi vyvolaná E. coli (4,30 ng/ml, IQR: 1,50-10,00 ng/ml, p < 0,001) a S. aureus (0,75 ng/ml, QR: 0,34-1,62 ng/ml, p < 0,001).
Poměr neutrofilů a lymfocytů vykazoval stejné charakteristiky jako prokalcitonin. Správná iniciální antibiotická léčba byla v souboru S. pyogenes 11,29 % v porovnání s 99,3 % a 100 % u S. aureus a E. coli skupin.
Závěr: Oproti předchozím studiím byly v našem souboru pozorovány nejvyšší hodnoty prokalcitoninu u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes spíše než gramnegativními bakteriemi. Vysoké hodnoty prokalcitoninu imitující gramnegativní zánětlivou odpověď přispěli k ovlivnění výběru iniciální antibiotické léčby (bez znalosti původce), což mohlo vést k vyšší mortalitě u této skupiny pacientů.
Proto doporučujeme přehodnocení významu prokalcitoninu v diagnostice sepse pro zlepšení přežití i kvality života pacientů.