Abstrakt
Psoriáza je chronické systémové imunitně zprostředkované onemocnění, charakterizované rozvojem erytemat ózních, zesílených, olupujících se, svědících a často bolestivých kožních projevů. V patognezi psoriázy se uplatňují prozánětlivě cytokiny a psoriáza je spjata se zvýšeným rizikem rozvoje komorbidit, zahrnujících nejen psoriatickou artritidu, ale i kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus, obezitu, zánětlivé onemocnění střev a nealkoholickou steatózu, v porovnání s běžnou populací.
Prostudovat patofyziologický vztah mezi psoriázou a jejími častými komorbiditami a diskutovat o potřebách nových léčebných vzorů, které zahrnují strategie pro zmírnění systémového zánětu u pacientů se středně závažnou až těžkou psoriázou. Tento popisný přehled shrnuje publikované vědecké důkazy týkajícíc se schopnosti biologických terapií zlepšit následky systémového zánětu u pacientů s psoriázou.
Současné poznatky naznačují, že zabránit poškození na podkladě zánětu a předejít rozvoji budoucích zánětlivých škod a komorbiditám může být pro mnoho pacientů se středně závažnou až těžkou psoriázou potenciálně dosažitelným léčebným cílem, pokud jsou biologické terapie použity v počátečním stadiu onemocnění. Povzbudivá data z nedávných studií naznačují, že dosažitelný by mohl být i vyšší cíl, odvrátit existující zánětlivé poškození a zmírnit známky a symptomy zánětlivých komorbidit.
Výsledky z pokračujících prospektivních studií sledujících účinky biologik na markery systémového zánětu u pacientů s psoriázou posílí základy klinické evidence, které mohou být použity k tvorbě informovaných léčebných rozhodnutí u pacientů s střeně závažnou až těžkou psoriázou.