Příspěvek se zabývá pojmy obyčej, zvyklost a obchodní zvyklost. Znakem obyčeje je obecné dlouhodobé zachovávání (usus longaevus), přesvědčení o jeho závaznosti (opinio necessitatis) a určitost.
Příspěvek dále pojednává o zvyklosti, jejím interpretačním významu a podmínkách její normativní funkce. Navazuje pojednáním o obchodní zvyklosti a jejím významu ve vztazích mezi podnikateli.