Výskyt insuficience fixace lopatek a plochonoží v kontextu screeningu posturálních poruch v mladším školním veku
Abstrakt
Úvod: Diagnostika posturálních poruch v mladším školním věku je vzhledem k závažnosti důsledků středem zájmu rodičů, pediatrů, fyzioterapeutů i učitelů nebo trenérů sportovních oddílů. Výraznými znaky nedostatečnosti tzv. držení těla kromě rizikových asymetrických projevů jsou nedostatečná skapulothorakální fixace (popisovaná jako scapula alata), a plochonoží.
Metody: Cílem bylo nalézt statistické souvislosti mezi nálezem: a) scapula alata a věkem, pohlavím a výskytem hypermobility, zkrácených svalů (mm. trapezii pars descendens a mm. pectorales minores) a zhoršením funkce stabilizace trupu: b) plochými nohami a věkem, pohlavím a výskytem hypermobility, hyperlordózy bederní páteře, zkrácených hamstringů a nadváhy. Výsledky: Vyšetřeno bylo 298 dětí ve věku 6-12 let.
Byly popsány signifikantní souvislosti výskytu scapula alata (u 67 % dětí), se kterou má největší statistickou souvislost nález hypermobility a zkrácení mm. trapezii pars descendens. Pravděpodobnost nálezu scapula alata v mladším školním věku zvyšuje pohlaví (dívky mají o 40 % nižší riziko nálezu scapula alata), výskyt hypermobility (riziko nálezu scapula alata je u hypermobilních dětí o 2,4 vyšší) a zkrácených svalů (pravděpodobnost rizika nálezu u scapula alata se u dětí se zkráceným mm. trapezii pars descendens zvyšuje 2,27x).
Výskyt ploché nohy má největší a zároveň signifikantní souvislost s pohlavím, nálezem hypermobility, zkrácených hamstringů, hyperlordózy bederní páteře a nadváhy. Pravděpodobnost nálezu ploché nohy byla zvyšována u chlapců (chlapci mají o 56 % vyšší riziko nálezu ploché nohy), výskytu nadváhy (u dětí s nadváhou bylo dokonce 10,1x větší riziko vzniku plochonoží) a výskytu hypermobility (děti s hypermobilitou mají 2,3x vyšší pravděpodobnost výskytu ploché nohy).
Závěr: Přestože jsou výskyty některých pozorovaných parametrů jen projevem dynamiky růstu a adaptačních procesů, je třeba si uvědomovat možná rizika a důsledky pro další pohybový vývoj dítěte, pokud tyto projevy nedostatečnosti nejsou diagnostikovány a přinejmenším kontrolovány, aby nedocházelo k jejich fixaci v dalším pohybovém chování dítěte či adolescenta.