Moderní právní principy stojí do značné míry na modelu principů římských práva. Hovoříme-li v římském právu o právních principech, máme často na mysli principy obsažené v Digestech císaře Justiniána z roku 533, z nichž mnohé tvoří součást D 50, 17 De diversis regulis iuris antiqui.
Je ovšem třeba si uvědomit, že Digesta čerpala z děl klasické jurisprudence (jakkoli ne vždy autentických), jejichž obsah odrážel právní diskurs, jenž nejenže neměl normativní sílu, ale ani neměl tyto ambice. Právní diskurs vedený představiteli klasické jurisprudence do značné míry kopíroval filosofický diskurs, který se v římském prostředí odvíjel od řeckého modelu, který v období tzv. helénismu výrazně ovlivnil římský způsob uvažování.
Uvedená kapitola popisuje způsob vedení právního diskursu představiteli klasické jurisprudence a transformace výsledku tohoto diskursu do normativního textu Digest.