Kapitola se zabývá dějinami středověkého obrazu Madony z Veveří ve 20. století, jeho akvizicí do sbírek Národní galerie a soudním sporem, zakončeným restitucí díla do církevního majetku. Důraz je položen na účelovou instrumentalizaci historie, které se v tomto případě týkala desinterpretací válečného a poválečného působení Josefa Cibulky, profesora křesťanské archeologie na UK, katolického kněze a válečného ředitele tzv.
Národní galerie.