Tato stať zkoumá vězeňské vychovatele - unikátní instituci českého vězeňství, jež hraje podstatnou roli v resocializačním procesu odsouzených - optikou příjemců jejich působení. Jde o kvalitativní terénní výzkum.
Byla sebrána strukturovaná interview s vězni, data analyzována metodou trsů a interpretována expertní skupinou. Výsledky ukázaly, že odsouzení se k vychovateli vztahují ambivalentním způsobem.
Vnímají jej jako důležitou osobu s vlivem na svůj výkon trestu, zároveň jeho role je pro ně spíš servisní, s nízkým statusem v rámci věznice.