Abstrakt
Koronavirová infekce covid-19 má řadu klinických manifestací. Těžší průběh bývá provázen hyperkoagulačním stavem, vznikajícím komplexním mechanismem. Žilní tromboembolická nemoc (TEN) při covid-19 je přítomna asi u čtvrtiny hospitalizovaných osob, u těžších stavů však může být až v polovině případů.
Naopak trombotické příhody v tepenném řečišti (infarkt myokardu, ischemické mozkové příhody či periferní trombózy) se objevují vzácně. V etiopatogenezi TEN se účastní jak vlastní virem poškozený endotel s aktivací řady pro - koagulačních faktorů, tak uvolnění řady cytokinů, interleukinů a prokoagulačních působků.
Kromě aktivace koagulační kaskády přichází i aktivace trombocytů. O významu trombotických komplikací na průběh a prognózu koronavirové infekce svědčí i velký negativně prognostický význam vysokých hladin D-dimerů.
Stav je dále komplikován imobilizací nemocných, nutností invazivních cévních přístupů i zhoršenými diagnostickými možnostmi u těžkých pacientů v intenzivní péči. Adekvátně tomu je u hospitalizovaných nutno zahájit podávání minimálně preventivních dávek nízkomolekulárních heparinů, u těžších stavů se individuálně zvažuje podání dávek vyšších.
Při podezření na TEN nebo při potvrzení diagnózy je indikována plná léčebná dávka dle hmotnosti nemocného, stavu renálních funkcí a riziku krvácení. U nemocných s lehčím průběhem infekce v ambulantní léčbě je antikoagulační profylaxe indikována jen při anamnéze již prodělané TEN či při celkově vyšším riziku vzniku trombózy.