Abstrakt
Závěť je nejen nejčastějším pořízením pro případ smrti ale zároveň je druhým nejsilnějším dědickým titule. Dědění ze závěti je projevem testovací autonomie.
Výklad se zabývá základními principy, pojmy, povoláním dědice, formou závěti, určení podílu na pozůstalost, uvolněným podílem, náhradnictvím, fideikomisárním náhradnictvím, vedlejšími doložkami a nakonec odvoláním závěti. Dědění ze zákona podává nejprve obecný výklad vůdčího principu familiarizace, doplněného o zásady reprezentace a graduace.
Teoretickou základnou je výklad parentel. Navazuje výklad současné úpravy včetně dědění odkazovníka a státu.
Vše je přehledně zaneseno do didakticky koncipovaných grafů.