Autor diskutuje Kulkovu estetickou studii zejména ve vztahu k předkládanému schématu kvantifikace hodnoty uměleckého díla a zabývá se podrobně také jistými "pozitivistickými" rysy Kulkova přístupu k tématu umění. Tyto pak na vybraných příkladech podrobně kritizuje.
Současně však oceňuje zejména čtivou a myšlenkově stimulující povahu Kulkovy knihy a jeho textů obecně.