Od 1.4.2020 došlo v Česku změnou úhradové vyhlášky k posunutí denosumabu do první linie léčby osteoporózy (u pacientů starších 70 let). Při rozhodování o optimálním typu léčby osteoporózy v první linii (denosumab či bisfosfonáty) je třeba zvážit specifické kontraindikace a toleranci léčby, zásadně ovlivňující adherenci (ovlivňující riziko fraktur i mortalitu).
V předkládaném textu jsou všechny tyto faktory diskutovány. Zároveň je porovnána účinnost obou těchto léčebných strategií na denzitu kostního minerálu, riziko fraktur, riziko závažných nežádoucích účinků, srovnávána je také adherence k léčbě a zmíněny faktory, které adherenci a perzistenci ovlivňují.
V závěru je uvedeno současné doporučení stran délky léčby a naznačeny možné denzitometrické terapeutické cíle.