Článek se zabývá rozborem etické argumentace v rámci úvodní části teorie mimořádného vládnutí. Z etických pozic analyzuje přípustnost mimořádného vládnutí, právnost mimořádného vládnutí, institucionální aspekty mimořádného vládnutí z hlediska etiky ctností a etický charakter času ve vztahu k modelům mimořádného vládnutí.
Tato analýza je zasazena do kontextu ústavně teoretické debaty o mimořádném vládnutí po roce 2001, zvláště se věnuje diskuzi nad modelem Extra-Legal Measures Orena Grosse. Článek dochází k závěru, že z etického hlediska 1) existence institutů mimořádného vládnutí je nezbytná a za mimořádné situace je nutné je použít, 2) nelze jednoznačně konstatovat přednost právního či mimoprávního přístupu, byť ne všechny mimoprávní přístupy jsou bezrozporné, 3) existuje morální povinnost konstruovat přednostně ex ante modely mimořádného vládnutí, přičemž se nezbytnosti etické reflexe jednotlivých aktů mimořádného vládnutí nevyhneme.