Mezinárodní výzkum ukazuje, že koncept akademické marnosti je slibný pro studium mechanismů, které způsobují rozdíly ve výsledcích vzdělávání ve všeobecných a odborných středoškolských programech. Vzhledem k tomu, že v českém vzdělávacím systému existují velké rozdíly mezi všeobecnými a odbornými programy, pokud jde o obsah vzdělávání, podmínky vzdělávání, složení žáků a výsledky učení, je důležité hlouběji se zabývat příčinami těchto rozdílů.
Cílem této práce je otestovat původní, trojrozměrnou verzi konceptu akademické marnosti na česk ých středních školách. Koncept byl testován na datech získaných na výběru 4857 žáků z 29 gymnázií a 90 středních odborných škol, kteří ve školním roce 2018/2019 navštěvovali třetí ročník střední školy.
Konfirmační faktorová analýza ukázala dobrou shodu s daty pro jednoúrovňový (úroveň žáků) a dvouúrovňový (úroveň žáků a tříd) model. Invariance měření byla hodnocena pro různé vzdělávací dráhy.
Je diskutován potenciál využití dvoustupňového konceptu pro výzkum vzdělávacích drah českých středoškoláků navštěvujících různé vzdělávací programy.