Jestli existuje nějaké právní jednání, které by se dalo nazvat notářovým denním chlebem, jedná se o závěť. Coby významná dispozice vyžaduje závěť ke své platnosti zásadně písemnou formu, jejímž obligatorním předpokladem je podpis.
Závěť bez řádného podpisu tak nemůže vyvolat zamýšlené právní následky, z čehož plyne, že podpis jako náležitost závěti nemůže unikat pozornosti notářské obce. Jaká je hranice mezi právně nezávaznými (z hlediska práva neplatnými) soukromými listinami a platnou závětí? Co již náležitosti podpisu nesplní? Jak má vypadat a kde má být umístěn podpis, aby závěť vyvolala kýžené právní následky?