Studie se zabývá komentovanou verzí textu známého jako König als Sonnenpriester, která je zapsána v oblouku východní stěny pohřební komory kněze Iufay. Podobně jako většina výzdoby stěn Iufaovy pohřební komory a sarkofágů se i tato kompozice zabývá především jeho znalostmi kosmologických, podsvětních či jinak tajných jevů a bytostí.
Nejzajímavějším aspektem zde analyzované kompozice je způsob, jakým spojuje písmo a ikonografii (tedy text a na něj navazující viněty), a především to, jak jsou písmo i viněty zasazeny do skutečného a posvátného prostoru. Scéna znovuzrození slunečního boha se nachází uprostřed oblouku východní stěny a sloupce hieroglyfů kolem ní částečně vytvářející představu znaku pro "obzor" (achet).
Bezprostředně pod scénou se nachází čtvercový výklenek připomínající zazděné okno. Jeho umístění, rozměry a tvar odpovídají oknu v protější, západní stěně, jímž byla do hrobky vpravena mumie.
Výklenek tak symbolicky propojuje představu slunce vycházejícího z brány ve východním obzoru, vylétaní boha Cheprera z kuličky hnoje a z rodidel nebeské bohyně a výsledný východ slunce v záři a božské moci. Tento čtvercový průchod ve východní stěně Iufaovy pohřební komory je tedy možno spojit s takzvanými okny zjevování, jimiž se král či bůh zjevoval lidem jako někdo, kdo vychází v záři, aby rozjasnil svět.