Abstrakt
V souvislosti s pandemicky probíhajícím onemocněním COVID-19 neunikla většině odborné veřejnosti informace o zjištění, že původce onemocnění SARS-CoV-2 využívá při průniku do buněk protein angiotenzin konvertující enzym 2, který hraje významnou roli v systému renin-angiotenzin-aldosteron. Tato skutečnost společně se zjištěním, že se onemocnění COVID-19 častěji vyskytuje u diabetiků, hypertoniků a pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, vedla k formulování hypotézy o potenciálním nepříznivém vlivu inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátorů receptoru AT1 pro angiotenzin II na riziko vzniku onemocnění COVID-19 a na jeho průběh.
Následovala rychlá reakce řady odborných společností, které zdůrazňují jasně potvrzené přínosy této léčby a absenci vědeckých i klinických důkazů, které by opravňovaly jejich vysazování či nenasazování v kontextu onemocnění COVID-19. V průběhu posledních dvou měsíců byla publikována řada observačních studií, které konzistentně potvrzují, že uvedená léčba riziko vzniku onemocnění COVID-19 ani riziko jeho závažnějšího průběhu nezvyšuje a některé z nich naznačují, že by tato rizika mohla i snižovat.
