Článek se zabývá vojenským výcvikem kadetů z nově vzniklých afrických států v Československu (zejména na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně) a přístupy československého vedení k tomuto výcviku jako k politické i obchodní přílěžitosti. Věnuje se rozdílům mezi těmi, kdo si za výcvik platili komerční ceny, a těmi, jimž byl poskytnut v rámci solidarity se zeměmi třetího světa.
V neposlední řadě se studie věnuje každodennímu životu kadetů a otázkám kulturních a etnických stereotypů.