Studie je pokusem o kvantitativně-korpusový přístup k problematice vícejazyčnosti v současné české poezii (jak knižně vydané, tak té amatérské, koncentrované na literárních serverech). V básních sledujeme četnost a distribuci jinojazyčných (tedy ne-českých) lexikálních jednotek, ptáme se po formách a funkcích tohoto prostředku; třem vybraným básníkům (T.
Kafka, M. Šanda, M. Torčík) věnujeme hlubší analýzu.
Zároveň je naše stať zprávou o vznikající datové základně - Korpusu současné poezie - a možnostech jejího využití. Naznačujeme, jak přínosná může být kvantitativní datová analýza v první fázi jazykově zam ěřeného literárního výzkumu, respektive poukazujeme na nutnost propojování kvantitativního a kvalitativního přístupu; teprve badatelova interpretační kompetence totiž může rozhodnout o hranicích zkoumaného pole a významu prvků v něm přítomných.
Při textostředných analýzách by měly jazykové korpusy začít sehrávat obdobnou roli jako jiné nástroje vědecké infrastruktury, např. bibliografické databáze.