Studie představuje současnou muslimskou debatu ohledně plurality náboženství, tedy jak se současná muslimská teologie náboženství staví k pluralitě náboženství ve světě. Tato debata se často pohybuje v kategoriích nastavených tříčlennou typologií exkluzivismus-inkluzivismus-pluralismus, která vznikla v kontextu křesťanské teologie náboženství.
Po představení jednotlivých paradigmat této typologie tak studie zkoumá, jak s nimi pracuje právě současná muslimská teologie náboženství se svými vlastními specifiky. Rozdílné teologické přístupy (Tim Winter, Muhammad Legenhausen, Reza Shah-Kazemi, Abdulaziz Sachedina, Asghar Ali Engineer aj.) ve vztahu k jiným náboženstvím jsou představeny.
Následně se studie však zaměřuje také na problémy, které se týkají jak samotného metodologického uchopení tříčlenné typologie, tak v přenesení této typologie do islámského kontextu. Závěrečná kapitola tak spíše klade otázku, zda se v muslimské teologii náboženství nenacházejí témata a pojmy, které by mohly být využity pro rozvrhování jiného uchopení vztahu k jiným náboženstvím a které by snad lépe zohledňovaly jak současnou pluralitu náboženství, tak specifika islámské teologie.