Abstract
V pořadí již desátá monografie České lékařské komory na téma etiky, komunikace a psychologie v medicíně se věnuje významu naděje v jednotlivých lékařských oborech a rozebírá aspekty naděje v širším smyslu a v eticko-psychologických souvislostech pro pacienta. Do knihy přispěly desítky špičkových představitelů medicínských oborů.
V části Obecné souvislosti nahlížejí teoretici z oblasti lékařské etiky fenomén naděje v konotacích historických, ontogenetických, sociologických a psychologických. V části Obory medicíny se k tématu vyjadřují specialisté z jednotlivých medicínských disciplín, například onkologie, kardiologie, revmatologie, algeziologie, neurologie, chirurgie, neurochirurgie, porodnictví, neonatologie, pediatrie, urologie, nefrologie, dermatovenerologie, stomatologie, očního lékařství, nukleární medicíny, zobrazovacích metod nebo paliativní péče.
V části Klinické souvislosti se autoři zabývají nadějí pacientů v terminálním stadiu závažného onemocnění a jejich rodin, nadějí na lidštější umírání a suverénní rozhodování v závěru života. Speciální témata zahrnují například pojednání o naději v oboru informačn ích technologií, filosofické a teologické úvahy o naději, a dokonce rozhovor dvou dětských neurologů na téma plnících se nadějí jejich pacientů.
Mnozí z autorů promítli do svých příspěvků dění kolem epidemie/pandemie covid-19. V této souvislosti se zamýšlejí mj. nad kritérii triáže covid-pozitivních pacientů vyžadujících lékařskou péči a etickými otázkami alokace vzácných zdrojů (například lůžek akutní péče, plicních ventilátorů, ochranných obleků, masek a respirátorů a dalších zdravotnických prostředků).