Převzetí pacienta do péče cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče od zdravotnické záchranné služby je prováděno na základě medicínské odborné indikace a současně je podpořeno legislativním rámcem. Případné odmítnutí převzetí nemocného může vést k oddálení zahájení neodkladné péče se zhoršením zdravotního stavu pacienta a k vyvození právní odpovědnosti zdravotnických pracovníků.
Obsahem článku je rozbor právního stavu a několika příkladů situací při odmítnutí převzetí pacientů cílovým poskytovatelem péče.