Sedmý díl seriálu o dějinách biologických věd v uplynulých 100 letech přesouvá pozornost na období vývoje po druh é světové válce. Zaměřuje se na proměny vědeckých institucí ve čtyřicetiletém období socialistického zřízení pod nadvládou komunistů.
Připomíná stalinistickou ideologickou deformaci biologických věd v podobě lysenkismu a tzv. mičurinské biologie. Shrnuje hlavní reformy zemědělského výzkumu a školství a na přírodovědeckých fakultách v Praze, Brně a Olomouci.
Zejména je ale přiblíženo formování nových biologických ústavů v Československé akademii věd, jejíž založení znamenalo zásadní proměnu struktury výzkumu. Období normalizace po roce 1968 vyznačovala stagnace, ale také vznik Jihočeského biologického centra a ekologického hnutí při obnově občanské společnosti.