Publikace na Právnická fakulta |
2020
Abstrakt
Jednou z mediálně nejsledovanějších oblastí vývoje biomedicíny uplynulých třiceti let byl významný rozvoj genetiky a možností genetické manipulace. S narozením prvních genově editovaných dětí na sklonku roku 2018 byla dále posílena právní a etická diskuse o přijatelnosti některých druhů zásahů do genomu člověka. Článek analyzuje možnou roli normotvorby v regulaci vědeckého vývoje v blízké budoucnosti.
Navrhuje přitom základní principy, na jejichž základě by se napříště měla orientovat legislativní činnost v oblasti genové editace člověka: moderovaný celospolečenský diskurs, princip subsidiarity a významnou roli samoregulace vědecké komunity.