Abstrakt
Tramping má velmi dlouhou (byť proměnlivou) historii a pevně ukotvenou pozici mezi českými subkulturami. Zároveň je toto téma stále přitažlivější pro badatele.
Jednou z definičních praktik, které tramping provází, je pobyt a přespávání v přírodě. Tato činnost probíhá v trampingu ve dvou polohách.
První je trávení času na trampské osadě, druhou pak volné táboření v lese. Obě polohy jsou dodnes velmi oblíbené a mezi trampy vyhledávané.
Zároveň tvoří jeden z pilířů samotné trampské subkultury. Pro výzkum v trampingu je nezbytností se s těmito dvěma polohami setkat. Úlohou tohoto příspěvku není definovat co je to tramping, nýbrž přiblížit obecné kontury problematiky antropologického výzkumu v oblasti trampingu, možná související úskalí, která provází badatele i samotné trampy, a také současnou podobu trampských osad a campů.
Zároveň také poukázat na praktické skutečnosti spojené s terénním výzkumem tohoto fenoménu a zamyslet se nad tím, jaký dopad může pro trampskou kulturu přinášet jeho současná popularita a jakým nástrahám mohou čelit výzkumníci při výzkumech. Příspěvek vychází z reflexe mých zkušeností v oblasti českého trampingu, a především z terénního výzkumu, který jsem na toto téma prováděla.