Aktuální tendence v didaktice českého jazyka směřuje k rozvíjení komunikační kompetence žáka, který by měl být schopen uvědomělého výběru jazykových prostředků tak, aby docílil svého komunikačního záměru. Tento výběr by měl být adekvátní vzhledem ke komunikační situaci, v níž se žák nachází.
Proto se v disertačním výzkumu zaměřujeme na výuku syntaxe, která v tomto ohledu hraje klíčovou roli. V prezentovaném příspěvku představíme první výsledky disertačního výzkumu Kritická místa výuky syntaxe v 7. ročníku základní školy, jehož cílem je analyzovat a popsat aktuální stav výuky syntaxe, jejích kritických míst a stanovení jejich příčin.