Abstrakt
Studie se zaměřuje na proměny zobrazování v souvislosti s proměnami epistémologickými, ale i obecněji v souvislosti s proměnami porodnictví jako "univerzitního" oboru, kterému se od 17. a především od 18. století věnují stále více i chirurgové či lékaři - muži. Soustředí se na vyobrazení těhotné ženy a nenarozeného plodu.
Zvoleny byly porodnické ilustrace a trojrozměrné voskové či sádrové modely ze 16.-19. století (s těžištěm v osvícenském období). Na vybraných příkladech z francouzské (F.
Mauriceau, Ph. Peu), britské (W.
Hunter, H. Smellie), italské ( + výukové modely z florentských a bologneských muzeí), německé (T.
S. Soemmerring) a "české" (M.
Walkmberský, J. Procháska, J.
Jungmann) ) oblasti studie poukazuje na některá specifika, která právě tato oblast lékařského poznání přinášela, např.vůbec "objevení" specificky ženského těla/ ženské kostry ve vědeckém zobrazování (a artikulace genderových rozdílů - fyzických i "morálních" (duševních); kulturní a etické problémy se zobrazováním partií, které v uměleckých dílech bývají zpravidla zakryty (kombinace zakrývání a odkrývání; spory o legitimitu takového zobrazování vůbec); formy zobrazování vývoje lidského plodu; role jednoho klíčového objevu 17. století -- mikroskopu - pro možnosti zobrazení (a také interpretační limity) jevů lidským okem nepostižitelných (v našem případě především spermie, vajíčka a zárodku v rané fázi gestace - spory o preformaci/epigenezi). Ilustrace v porodnických příručkách z období 17. - raného 19. století měly původně sloužit k výuce porodních bab, formovaných převážně "prakticky" a nedisponujících obecnějším lékařským vzděláním, a usnadnit jim vizualizaci "neviditelných" fyziologických procesů.
Stále více však byly cíleny na oko mužského adepta medicíny, kterému sice nechyběla teoretická a širší medicínská výuka, ale neměl k dispozici "živý" materiál. Zjevně i s ohledem na něj se vyobrazení stávají naturalističtějšími; rozvoj pitevní praxe je pak stále více připodobňuje reálným řezům provedeným na mrtvém těle.
Medikovu oku však přibližuje do detailů i to, co báby zpravidla znaly lépe z vlastní praxe, především jednotlivé fáze porodu a prezentace plodu, které si na rozdíl od bab, museli zpravidla nejprve nastudovat teoreticky. Genderový aspekt se u porodnických ilustrací projevuje i jinak - i v souvislosti s obrazovým materiálem se množily otázky, zda například mají být báby seznamovány s celou embryologií, když vlastně zasahují až u porodu, nebo s nástroji, když samy smějí provádět pouze "fyziologické" - přirozené - porody? Do zobrazování lidského zárodku se ve sledovaném období promítly zejména embryologické a mikroskopické poznatky usilující o "rekonstruování" vývoje lidského plodu.