Abstrakt
V článku se zaměřuji na otázku finanční gramotnosti pravidelných zákazníků zastavárny. Zástavní půjčku lze nahlížet z ekonomického hlediska, které je přísně racionální a zohledňuje náklady a výnosy s přihlédnutím ke konkrétnímu cíli.
Také ji ale můžeme nahlížet ze symbolického hlediska, které souvisí spíše s tím, jaké důvody vypůjčovatel zvýznamňuje ve chvíli, kdy se rozhoduje akceptovat poplatek za půjčku. Důležité je vzít v úvahu všechny okolnosti, jejichž neznalost může snadno vyvolat představu, že finanční gramotnost těch, kteří si vypůjčují v zastavárně, není valná.
Takové nazírání dané problematiky ovšem není komplexní, protože úplně přehlíží životní podmínky a situaci vypůjčovatelů. Z uvedeného potom vyplývá otázka, zda běžně používaný koncept finanční gramotnosti můžeme univerzálně aplikovat na všechny vrstvy společnosti nebo zda znevýhodněné skupiny nejednají v určitých situacích podle svého vlastního principu finanční gramotnosti, který lépe odráží jejich životní podmínky.