Abstrakt
Příspěvek je založen zejména na rozboru Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979. Význam této Úmluvy spočívá zejména v tom, že se Úmluva odpoutala od pojetí nediskriminace založené na neutralitě pohlaví a vyžadující rovné zacházení s muži i ženami, zpravidla měřeno tím, jak se zachází s muži, aby naopak zdůraznila odlišné charakteristiky žen (biologické, psychické, zdravotní, sociální apod.).
K výkladu Úmluvy významně přispívá Výbor pro odstranění diskriminace žen, přestože to není jeho pravomoc. Normativní vývoj v mezinárodním právu při- náší na jedné straně výrazný přínos k otázkám nediskriminace žen.
Na druhé straně je však zřejmé, že převládá celá řada stereotypů v provádění ustanovení Úmluvy sou- dy a jinými orgány v praxi některých států. Velkým problémem jsou rovněž různé stereotypy v myšlení, které se mohou projevit i v činnosti soudů v některých státech.
Stereotypy směřující k diskriminaci žen v zaměstnávání a odměňování se projevují i ve státech Evropské unie.